Prvního září 2022 uplynulo neuvěřitelných 73 let od založení naší školy!

Počátky učňovského školství v Mělníku

Potřeba vzdělaných a odborně vyspělých pracovníků byla v rozvíjejícím se průmyslu velká, a vznikla již v předminulém století. Učňovské školství se v Mělníku vyvíjelo v podobě průmyslových a později živnostenských pokračovacích škol. Některé prameny uvádějí, že patřili mezi nejstarší v celých Čechách.

Prvopočátky sahají až do roku 1883, kdy byla zahájena výuka ve dvou pokračovacích třídách a jedné přípravce. Již v té době posílali zámečničtí a strojničtí mistři, majitele dílen a malých firem, své učně do školy, aby si osvojili potřebné odborné znalosti. V minulosti trávili učňové většinu času i svých mistrů a do školy chodili jen odpoledne dvakrát až třikrát týdně. Průmyslová škola pokračovací (původní název do roku 1910) usilovala o pozvednutí úrovně vzdělanosti učňů více než 20 řemesel a živností.

Zprvu nebylo možné vytvořit speciální oddělení pro jednotlivé skupiny oborů, ale již v devadesátých letech 19.století se učilo Rýsování pro řemesla strojnická a stavební, Technologie a od počátku nového století také Nauka o motorech, Odborné kreslení a Nauka o látkách. Strojnická řemesla měla výuku rozčleněnou do tří let. K vyšší odbornosti pak přispělo vytvoření speciálního oddělení pro kovodělné obory, k čemuž došlo ve dvacátých letech.

Ve třicátých letech se učňovský dorost dostal, hlavně díky zájmu živnostenských společenstev, do zorného pole celostátní publicistiky a konečně i Ministerstva školství a národní osvěty. V republice se začala prosazovat myšlenka přeměny a specializace pokračovacích škol ve skutečné učňovské odborné školy.

I v Mělníku se vycházelo především z vědomá nutnosti postavit speciální zařízení pro potřeby učňovské mládeže. Odpolední trápení v lavicích mělnické měšťanské školy, vhodných pro desetileté žactvo, bylo pro patnáctileté a starší učně neúnosné. Přidružovaly se problémy vztahů domovské měšťanské školy a hostujíc živnostenské školy pokračovací (ŽŠP).Projevovala se také potřeba nových odborníků, pedagogů, i nutnost vybudování dílenských prostor. Stavba školy byla koncem 30.let schválena a realizována v Českobratrské ulici.

Otevřením nádherné nové budovy v září 1939 mohla začít nová etapa vývoje výchovy a vzdělávání učňů. Druhá světová válka a protektorát však rozvoj značně zbrzdily. Teprve po osvobození se ŽŠP do budovy vrátila. V roce 1946 byla její název změněn na Učňovskou školu a o rok později na Základní odbornou školu. Jedním z přímých pokračovatelů tohoto subjektu je i naše škola. Dnes slouží budova Střední průmyslové škole stavební.

 

(1950 – 1954) Základní odborná škola v Mělníku

Rozvoj cukrovarnického průmyslu pro rok 1945 zcela zákonitě vyvolal větší potřebu kvalifikovaných cukrovarských pracovníků. Různé krátkodobé kurzy a školení byly však jen provizorním řešením, a proto se ve školním roce 1950/1951 přistoupilo k zavedení dvouletého učebního oboru cukrovarnický údržbách. Přijímány jsou i dávky, aby byly splněny požadované limity. Ve Středočeském kraji vznikla poměrně blízko sebe tři učňovská střediska určená k přípravě cukrovarnických údržbářů (v Mělníku, Kostelci nad Labem a v Nymburce). Tak měl bát zajištěn dostatek kvalifikovaných pracovníků pro potřeby našich cukrovarů. 

Učňovské středisko v Mělníku bylo zřízeno roku 1950 při zdejším cukrovaru a jeho prvním vedoucím se stal pan Jaroslav Dráb. Středisko zajišťovalo odborný výcvik a mimoškolní výchovu. Teoretická výuka probíhala v budově bývalé Základní odborné školy v Mělníku, která byla pro tento účel postavena. Ředitelem ZOŠ byl v letech 1950 – 1952 pan Vladimír Kokeš a v letech 1952 – 1954 pan Vladimír Tobiáš. Společně s cukrovarnickými učni navštěvovali tuto školu i učni n.p. Spolana různých oborů komunálních služeb a dojížděli i učni z učňovského střediska cukrovaru v Kostelci nad Labem.

Odborný výcvik probíhal v dílnách budovy školy a také přímo na pracovištích v cukrovaru. V obou ročnících se během týdne pravidelně střídal s teoretickou výukou (tři dny teorie a tři dny praxe). V té době museli být všichni učni ubytováni. Jejich ubytování v prostorách cukrovaru bylo naprosto nevyhovující, takže z tělocvičny byla zřízen internát pro dávky a chlapce byli ubytováni v budově ZOŠ. Současně byla vybudována učňovská dílna v částí bývalé teplé spilky, její vybavení však nebylo zrovna nejlepší. Učni pracovali na směny a v období kampaně i v noci.

První důležitým mezníkem ve vývoji střediska byla realizace výstavby nového domova mládeže a v letech 1952 – 1953. Tím bylo umožněno společné ubytování všech učňů v jednom objektu a zároveň byly vytvořeny lepší podmínky pro mimoškolní výchovu.

 

(1954 – 1958) Závodní učňovská škola cukrovaru a rafinerie cukru v Mělníku

V posledním čtvrtletí roku 1953 dochází k velké reorganizaci učňovského školství a učňovské středisko se dne 1.ledna 1954 mění na Závodní učňovskou školu. Ve školním roce 1955/1956 se učební doba oboru cukrovarnický údržbář prodlužuje na tři roky, do teoretické výuky jsou zařazeny nové předměty, nejprve základy elektrotechniky a později ekonomika a organizace, aby učni získali aspoň základní ekonomické vzdělání.

V letech 1954 – 1957 byla teoretická výuka řízena kontrolními orgány resortního ministerstva, který oceňuje dobrou úroveň výuky na naší škole ve srovnání s jinými učňovskými školami a resortu.

Druhým významným mezníkem ve vývoji našeho učňovského zařízení bylo vybudování nových učňovských dílen v roce 1955. To přispělo k podstatnému zlepšení úrovně práce na úseku odborného výcviku. Ze zrušených učňovských středisek v Kojetíně, Hodoníně a později také v Kostelci nad Labem byly dovezeny soustruhy, vrtačky, frézy a jiné stroje.

 

(1958 – 1960) Odborné učiliště Polabských cukrovarů s.p. Mělník

Výstavba domova mládeže a učňovských dílen přispěla k tomu, že se v Závodní učňovské škole zřizuje Odborné učiliště Polabských cukrovarů. Roku 1959 – 1960 v rámci slučování menších učňovských zařízeních dochází ke sloučení bývalé ZUŠ v Mělníku, čímž byla odstraněna byla odstraněna nežádoucí roztříštěnost.

 

(1960 – 1978) Odborné učiliště Pražských cukrovarů n.p. Mělník

Roku 1960/61 v důsledku změny organizace řízení potravinářského průmyslu se mění název našeho zařízení potravinářského průmyslu se mění název našeho zařízení na OU Pražských cukrovarů. Učiliště i nadále zajišťuje odborný výcvik a mimoškolní činnost. Teoretická výuka je od září 1963 trvale řízena, kontrolována i kádrově zajišťována školskými orgány.

 Dalším významným mezníkem v rozvoji odborného učiliště byla výstavba školní budovy v roce 1963. Její realizaci vyvolal jak tlak za strany SPŠS na uvolnění učeben, tak i vlastní potřeba učiliště vytvořit lepší podmínky pro teoretickou výuku. O výstavbu školy se zasloužil zvláště pan Ferdinand Král, dále pak jeho nástupci pan Jaromír Merta a pan Bořivoj Borovička i tehdejší ředitel mělnického cukrovaru pan Václav Linhart. Nelze opomenout ani zájem a pomoc podnikového ředitelství Pražských cukrovarů.

Po výstavbě školy následovala budování sportovního areálu v objektu OU, což značnou měrou přispělo ke zvýšení úrovně mimoškolní zájmové činnosti. Na budování sportovišť se podíleli nejen pedagogicko-výchovní pracovníci, ale i sami učni, přičemž nutno zvlášť ocenit zásluhy hlavního organizátora – pana učitele Jindřicha Prajsnera.

Zároveň dochází k vybavování školy nových nábytkem a učebními pomůckami, k postupnému doplňování zařízení učňovských dílem, k nástavbě i lepšímu vybavení domova mládeže. Zvýšený nábor učňů se vyžádal doplnění učitelského sboru a ustavení funkce zástupce pro teoretickou výuku. Místo úzce specializovaného oboru cukrovarský údržbář (původně cukrovarnický) byly zavedeny dva nové základní učební obory. Oba tříleté: provozní zámečník a provozní elektromontér. Mění se náplň učebních osnov, do výuky jsou postupně zařazovány další odborné předměty, např. základy automatizace, elektronika, elektrické měření.

Uvedené změny jsou vlastně reakcí na změněnou situaci v naších cukrovarech modernizace zařízení, mechanizace a automatizace a odpovídají stoupajícím nárokům na kvalifikace pracovníků. Odborné učiliště připravuje učně nejen pro všechny cukrovary v Čechách, ale také pro Elektrárnu Mělník, Loděnice Mělník a pro několik dalších závodů v Mělníku, jako LIAZ, TDV, OPP, které sice v menším počtu, ale každoročně svěřují své učně oborů provozní zámečník, provozní elektromontér nebo nástrojař k výuce a výchově v našem zařízení.

Odborná příprava probíhá v učňovských dílnách pod vedením zkušených mistrů odborného výcviku, učni se učí postupně zvládat nejrůznější opravářské a údržbářské práce. V prvních dvou ročnících má výuka univerzální charakter, ve třetím ročníku pracuje učeň v závodě, s nímž uzavřel učební smlouvu. Učni si dále prohlubují své odborné dovednosti v polytechnickém a v elektrotechnickém kroužku a svými výrobky úspěšně reprezentují učiliště. Dokladem velmi dobré úrovně odborné přípravy je např. 2 místo získané v roce 1975 v  národní soutěži v odborných dovednostech učňů oboru provozní a strojní zámečník. Pro učně ze Severočeských, Východočeských a Kolínských cukrovarů zajišťuje OU ubytování, celodenní stravování a mimoškolní výchovu v domově mládeže. Budova DM byla původně dvoupodlažní. V roce 1969 byla provedena nástavba třetího patra. Vybavení plně odpovídá tehdejšímu stylu bydlení a podle potřeby se doplňuje, případně vyměňuje. V prostorách DM je foto komora, herna stolního tenisu, učňovská knihovna s možností výběru literatury i odborné a klubovna ZO SSM, v každém poschodí mají učni k dispozici společenskou místnost vybavenou audiovizuální technikou.

Nutno se ještě zmínit o dlouhodobé spolupráci našeho učiliště s cukrovarnickým učilištěm v Břeclavi a ve slovenských Šuranech. Na návrh OU Jihomoravských cukrovarů v Břeclavi se od roku 1966 s výjimkou roku 1975 každoročně konala trojutkání Mělník – Břeclav – Šurany. Pořadatelem této akce bylo vždy jedno z uvedených učilišť. Sportovní soutěže lehká atletika, plavání, branný závod, turnaje a utkání odbíjená, kopaná, stolní tenis, soutěž v matematice a odborných dovednostech strojních a elektro, ale také řada dalších akcí, např. družební večery s hudbou a tancem, návštěvy kina, divadla, prohlídka města a nejbližšího okolí – program byl opravdu bohatý a každý si mohl vybrat podle svého. Velmi dobré výsledky našich učňů v jednotlivých soutěžích svědčí o tom, že sportovní činnost, výuka matematiky a odborný výcvik jsou v našem učilišti na dobré úrovni.

 

(1978-1994) Střední odborné učiliště Mělník

V souvislosti s přestavbou učňovského školství se v roce 1978 stává z našeho školského zařízení Střední odborné učiliště. V tomto období dochází k největšímu stavebnímu rozvoji školy, a to především zásluhou ředitele Ing. Jana Kováče.

V roce 1978 jsou k stávajícímu domovu mládeže přistavěny kanceláře pro nové technickoadministrativní pracovníky školy. Technicko-hospodářské činnosti zajišťovat pro naší školy Cukrovar Mělník, do něhož bylo SOU administrativně začleněno, ale v roce 1979 dochází k jeho osamostatnění. V roce 1980 je zahájena příprava na přestavbu kuchyně a výstavbu nové jídelny s kapacitou 280 strávníků. Stavba je dokončena v roce 1984. Dnes jídelna slouží nejen stravování, ale také pořádání různých akce (besedy, školení, taneční kursy, plesy, svatební hostiny a pod.

V roce 1981 je podána žádost o stavební povolení na výstavby tělocvičny. V prosince roku 1983

 je tělocvična s gymnastickým sálem a příslušenstvím úspěšně dokončena jako největší tělocvična v Mělníku, umožňující provozování všech sálových sportů v regulérních podmínkách. Do roku 1983 organizaci výstavby zajišťuje  pan Ing. Miloslav Mejzr. Vzhledem k tomu, že nároky na výstavbu stále rostou, je pro zajišťování výstavby areálu vyčleněn pracovníky. Od roku  1984 organizuje dostavbu areálu pan Jan Opata. V roce 1984 je podle podkladů pracovníků školy zpracována architektonická stavební studie celého areálu školy. Ing. arch. Miroslavem stříbrným a v ČKD Praha je vypracována technologická studie strojního zařízení dílen. Od června 1986 do července 1987 je realizována přístavba čtyř učeben školy se dvě specializovanými kabinety. V následujícím roce je provedena přestavba sborovny školy na laboratoř výpočetní techniky, je doplněn kabinet pro učitele elektro oborů a vybudována mikroprocesorová učebna pro podporu výuky pomocí počítače. Při výstavbě učebny jsou využity poznatky Výzkumného ústavu v Brně a Vysoké školy vojenské v Brně. 

Škola je druhou organizací v civilním sektoru po Jaderné elektrárně Dukovany, kde je tato metoda výuky se zpětnou vazbou podle Američana Skinera použita. V roce 1986 je vydáno územní rozhodnutí a v roce 1988 zahájena rozsáhlá výstavba dílen a víceúčelového sportovního areálu. Dne 22.8.1992 se otevírá první část nových dílen ředitel školy pan Mgr. Petr Jindřich, jehož největší zásluhou v této době bylo zajištění více než 40 milionů korun na dokončení výstavby v podmínkách restrukturalizace ekonomiky. V květnu 1995 je zkolaudována druhá část dílen,  montážní hala, trafostanice, sportovní areál a garáže. Přesto, že se pro nedostatek finančních prostředků nepodařilo dokončit stavbu včetně nové dopravní techniky a dokonalé sadové úpravy, je výstavba areálu v podstatě dokončena. Bezesporu je velkou výhodou, že v tomto areálu je vše potřebné k úspěšnému zajištění teoretické a praktické výuky žáků, i k efektivnímu naplnění jejich volného času.

Do roku 1982 ještě dobíhá výuka ve tříletých učebních oborech provozní a strojní zámečník, ale již roku 1978 byla zahájena výuka v nově koncipovaných učebních oborech mechanik opravář a strojní mechanik pro stroje a zařízení a elektromechanik pro rozvodná zařízení se čtyřiceti měsíční  učební dobou, tj. tři a půl roku (ve třetím ročníku po absolvování teoretické výuky a odborného výcviku v učňovských dílnách následovalo období odborného rozvoje. Od července učni pracovali v podnicích, s nimiž uzavřeli učňovské smlouvy, a začátkem prosince skládali závěrečné učňovské zkoušky.

V tomto období najdeme mezi absolventy SOU také několik příslušníků vietnamské národnosti. Roku 1979 absolvovalo 33 Vietnamců oboru provozní elektromontér a roku 1980 ukončili studium v oboru provozní zámečník celkem 22 Vietnamců. Již v době zavádění nově koncipovaných učebních oborů uvažoval ředitel SOU  pan Ing. Jan Kováč o postupné realizaci výuky v několika čtyřletých studijních oborech. Roku 1987 byla zahájena výuka ve studijním oboru mechanik strojů a zařízení a roku 1991 v oboru mechanik elektronik se zaměřením pro automatizační techniku. Roku 1991 bylo na našem zařízení poprvé umožněno absolventům tříletých učebních oborů strojních a elektrotechnických doplnit si své vzdělávání ve dvouletém nástavbovém studiu ukončeném maturitní zkouškou. Šlo o dálkovou formu studia s přesně plánovanou výukou a konzultacemi. Výuka probíhala v oboru strojírenství pro výrobu, montáž a opravy strojů a zařízení a v oboru elektrotechnika pro energetiku.

 Roku 1933 byla pro absolventy tříletých učebních oborů zahájena výuka ve dvouletém nástavbovém studiu denním, rovněž ukončené maturitní zkouškou, tentokrát v oborech podnikání v oboru strojírenství, elektrotechnika a provoz obchodu.

 Naše učiliště i nadále, v některých oborech až do roku 1992, připravuje učně pro koncernové podniky cukrovarnického průmyslu (Pražské, Východočeské, Kolinské a Severočeské cukrovary), ale i pro některé další podniky (např. Elektromont Praha, EMĚ, ZTS ČL Mělník, TDV, LIAZ), RŮZNÉ STÁTNÍ STATKY A JZD.  Vzdělávání a výchova učňů probíhá v souladu se současnými i perspektivními potřebami těchto organizací.

Až do roku 1992 zajišťoval domov mládeže ubytování  pro žáky ze vzdálenějších míst. Po všech stránkách o ně bylo velmi dobře postaráno. Nabídka různých aktivit je pestrá – práce v různých zájmových kroužcích, besedy, přednášky, návštěvy filmových a divadelních představení, kulturních programů a akcí, diskotéky, pořádané ve spolupráci s SOU MR Pšovka, návštěvy zimního stadionu, plaveckého bazénu.

 Během školního roku se žáci účastní celé řády různých soutěží, ať již na úrovni třídy, školy, okresu či kraje. Každoročně probíhá soutěž o nejlepšího učně třídy, ročníku, oboru, DM a celého SOU.

Naší žáci se pravidelně po řadu let účastnili také krajského kola ZUČ zemědělských a potravinářských učilišť. Reprezentovali školu svými výrobky v oboru strojním a elektro a dokázali obstát v obrovské konkurence svých vrstevníků z jiných učilišť. Velmi úspěšní bývali i ve hře na hudební nástroje (klarinet, trubka) a dokonce i v přednesu poezie a prózy. Několikrát se jim podařilo získat 1. místo a reprezentovat Středočeský kraj v národním kole.


Integrovaná střední škola technická (1994 – ……..)

Roku 1994 vznikla z SOU Integrovaná střední škola technická, což umožnilo realizovat výuku ve čtyřletém studijním oboru management strojírenství a v několika oborech nástavbového studia ukončeného maturitní zkouškou. V tomto období probíhá výuka jak ve čtyřletých učebních oborech mechanik strojů a zařízení, management strojírenství a mechanik elektronik pro automatizační techniku (zvláště o tento obor je v posledních letech veliký zájem).

Zároveň je realizováno nástavbové studium pro absolventy tříletých učebních oborů: dvouleté denní studium podnikání v oboru strojírenství, elektrotechnika a provoz obchodu a tříleté (původně dvouleté) dálkové studium v oborech provozní technika, elektrotechnika a později také v oboru technicko-hospodářské a správní činnosti. Jistě není zanedbatelný fakt, že studium na naší škole je bezplatné, je doplňován fond učebnic, takže žáci mají možnost zapůjčení většiny potřebných učebnic, což je jistou výhodou zvláště u učebnic na výuku odborných předmětů, které se na běžném knižním trhu  přece jen tak často neobjevuje.

Teoretickou výuku žáků zajišťují kvalifikovaní učitelé jak všeobecně vzdělávacích, tak i odborných předmětů. Všichni se snaží zprostředkovat žákům v souladu s jejich oborovým zaměřením řadu poznatků, informací, a to s využitím názorných pomůcek a techniky. Samozřejmě nejde jen o získání všeobecného rozhledu a potřebných odborných znalostí , ale také o vytváření a rozvíjení  určitých schopností, dovedností a návyků. Žáci jsou systematicky vedeni k samostatnosti a zodpovědnosti, zvláště je rozvíjena  jejich schopnost samostatně uvažovat, pohotově řešit nejrůznější problémové úkoly a situace profesní i životní, aplikovat získané teoretické znalosti v praxi. Žáci studijních oborů prokázali svou schopnost samostatně získávat, shromažďovat a třídit informace a zpracovávat je v různých projektech, ať už společenskovědního, technického či ekonomického zaměření. Pozadu však nezůstávají ani žáci učebních oborů, i oni dokážou získat potřebné informace a zpracovat je různou formou, ale v poněkud menším rozsahu.

Čím se naše škola může pochlubit, je výuka výpočetní techniky, neobyčejně zajímavá a přitažlivá téměř pro všechny žáky. Pro tyto účely byla již v roce 1987 zřízena speciální učebna, v roce 1998 opatřená internetovou sítí, v roce 2012 byla vybavena novými počítači s dotykovou obrazovkou viz obrázek nad textem. Největší změnou v poslední době je rekonstrukce střechy a s ní vznik tří nových učeben díky projektu Modernizace budov, zavedení nových technologií ve výuce v ISŠT Mělník, který je financován z evropských peněz a kofinancován zřizovatelem. Projekt se podařilo dokončit v červnu 2015.

Žáci učebních oborů se seznamují s technikou práce na počítači a základy programování spíše formou her, zatímco výuka ve studijních oborech probíhá na zcela jiné úrovni a může uspokojit i ty nejnáročnější zájemce. Své trvalé místo ve výuce našel také lyžařský výcvik, v poslední době se osvědčily seznamovací kurzy v Kokořínském údolí, pořádané na podzim pro žáky prvních ročníků.

Žáci elektrotechnických oborů jsou připravováni pro všestranné uplatnění nejen v silnoproudu, ale pozornost je věnována i novým trendům v elektronice, automatickém řízení a výpočetní technice. V prvních dvou ročnících má teoretická i praktická výuka univerzální charakter, ve třetím ročníku se zaměřuje na konkrétní povolání podle zájmu a potřeb regionu. Žáci oboru Ekonomika a podnikání jsou všestranně připravováni pro různorodou činnost související s obchodně podnikatelskou praxí. Na výuku vhodně navazuje mimoškolní a zájmová činnost žáků. Možno jmenovat návštěvy výstav, filmových a divadelních představení, exkurze, výlety, přednášky a besedy, zvláště v rámci programu protidrogové prevence a prevence kriminality, různé soutěže, hlavně sportovní a v technické tvořivosti a praktických dovednostech, ale také v matematice či angličtině.

V roce 2005 odešel do důchodu ředitel Ing. Miloslav Mejzr a na jeho místo nastoupil Ing. Vojtěch Stritzko. Díky reformě ve školství dochází ke změnám v oborech. Místo klasického zámečníka nastupuje Strojní mechanik, pokračuje Obráběč kovů, nově koncipován je i univerzální obor Elektrikář a Elektrikář silnoproud. Od roku 2014 byl otevřen také 4 lety studijní obor Ekonomika a podnikání, který je vhodný pro dívky. Kromě denních typů studia bylo otevřeno 3 leté dálkové studium Podnikání. Pro všechny obory bylo potřeba v návaznosti na RVP  (rámcově vzdělávací program) vypracovat ŠVP, podle kterých výuka probíhá a bude i v následujících letech probíhat.

Přímo ideální podmínky jsou vytvořeny pro tělovýchovu a sportovní činnost. Při ISŠT je založeno Centrum sportu. Atletický areál, přetlaková hala s novým povrchem od roku 2008, venkovní volejbalový kurt a klasická víceúčelová sportovní hala s posilovnou nenacházejí uplatnění jen v hodinách tělesné výchovy, ale jsou téměř permanentně využívány jak žáky, tak i veřejností. Řada žáků navštěvuje různé sportovní kroužky (lehká atletika, stolní tenis, basketbal, volejbal, kopaná a účastní se sportovních soutěží a turnajů. 

Právě v oblasti sportu dosahují naši žáci již tradičně velmi dobrých výsledků a přispívají tak k dobrému jménu naší školy na veřejnosti. V posledních letech se zdárně rozvíjela spolupráce na projektech s německou vzdělávací agenturou InBIT. Realizují se zahraniční stáže, při nichž naši žáci a studenti měli možnost seznámit se s řadou reálií, poznat mentalitu a životní styl našich severních sousedů, navázat nová přátelství a zároveň si prověřit své odborné znalosti v praxi a svoji úroveň německého jazyka v každodenní komunikace. 

Jak je vidět, nabídka různých mimoškolních aktivit je na naší škole bohatá, vybrat si může opravdu každý. Nabídnout mladým lidem možnosti smysluplného trávení volného času a věnovat se jim mnohdy nad rámec základních povinností, na úkor svého vlastního volna, je nepochybně jednou z cest, jak zamezit nežádoucím jevům, v poslední době u naší mládeže tak častým.

Můžeme konstatovat, že naší žáci jsou při různých veřejných akcích a soutěžích dobrými reprezentanty své školy, dosahují velmi dobrých, někdy i vynikajících výsledků, což je nepochybně dobrou vizitkou jak samotných žáků, tak i pedagogických pracovníků.